John Ronald Reuel Tolkien

(1892–1973)

Od 20. let 20. století blízký přítel C. S. Lewise, jehož konverzi ke křesťanství značnou měrou ovlivnil. Oba patřili k nejvýznamnějším členům literárně debatního společenství Inklingů. Oba se věnovali anglickému jazyku a literatuře. Oba neradi jezdili autem a oba naopak rádi pili pivo. Oba snili o vzdáleném a psali fantastické příběhy. Výčet všeho, co měli společné, by byl předlouhý. Stejně jako výčet toho, v čem se neshodli. Ať však nikdo není na pochybách, že obývali tutéž literární a duchovní krajinu.

Co více říci na úvod? Kdo by neznal Tolkiena? Dnes se s ním setkávají i ti, kdo nechtějí. Z usedlého oxfordského profesora se stala popkulturní celebrita a jako „toho pána s dýmkou, co psal o hobitech“ ho jistě dovedou identifikovat miliony lidí. Mnozí slyšeli o Frodovi a o prstenech a nemuseli přitom přečíst z ani řádku z jeho knih. Ale i mezi těmi, kdo o něm vědí více – a třeba i znají zpaměti jména jeho nejzapadlejších postav a dokáží citovat celé strany textu – nalezneme přehršel možných způsobů čtení. Tolkien je nejčastěji vnímán jako výsostný představitel fantasy žánru. To ale nejsou jediné dveře do jeho světa...

Články

Určitě ne jediných osm způsobů, jak číst Tolkiena

Snílek v zákopech – zamyšlení nad knihou Johna Gartha „Tolkien and the Great War“

Útěk ke skutečnosti – o knize Josepha Pearce „Tolkien – Man and Myth“