Sloni a kapradí (Fern-seed and Elephants and Other Essays on Christianity, 1975)

1. vydání: přeložil Tomáš Adámek, Návrat domů, Praha, 2000, 104 s., ISBN 80-7255-022-5.

Tato knížka, sestavená až po Lewisově smrti Walterem Hooperem, svádí dohromady osmero esejů, kázání a dalších drobných textů na různá témata.

Úvaha Jednotlivec a kolektiv je věnována úpadku soukromí a intimity a hledá křesťanskou střední cestu mezi individualismem a kolektivismem.

Kázání Studium v době války, jež bylo původně předneseno oxfordským studentům v říjnu 1939, se zabývá otázkou, zda má mladý člověk vůbec pečovat o své vzdělání, když před ním stojí možnost blízké smrti. Podle Lewise ano. Studium nemusí být druhotně ospravedlňováno svými výsledky, ale má smysl již v sobě samém. „Všechny naše pouze přirozené činnosti“ totiž „budou přijaty, jsou-li obětovány Bohu, dokonce i ty nejprostší; ale všechny, i ty nejvznešenější, budou hříšné, pokud mu obětovány nejsou.“

V zamyšlení nazvaném Historismus Lewis kritizuje stejnojmennou ideologii, jež zejména od 19. století nabývala na popularitě a podle níž je prý člověk schopen z vlastních sil rozluštit smysl dějin.

Poslední noc světa proti sobě staví konkurenční představy konce světa. Jeden hlásají zastánci „vědeckého světového názoru“, když hovoří o nezvratném postupném úpadku a vychládání vesmíru, druhý zastává křesťanská ortodoxie – ta počítá s náhlým přerušením zvenčí, jež může nastat v kteroukoliv chvíli („Co když je tato noc poslední nocí světa?“). Lewis se nesnaží dokazovat pravdivost jednoho nebo druhého modelu, pouze upozorňuje na jejich různé důsledky pro pojetí smyslu lidského života.

Další esej nazvaný Náboženství a vesmírné lety se zabývá rozlehlostí vesmíru, jež byla hlavně v době rozpuku kosmických letů od 50. let 20. století některými lidmi chápána jako argument proti křesťanství. Lewis se snaží ukázat, že víra zůstává nadále intelektuálně možná a že se křesťané nemusí vědy bát. Od vědeckého poznání nelze očekávat ani důkazy Boha ani jejich opak.

Texty O odpuštění a Účinnost modlitby se dotýkají praktických stránek křesťanského života.

Závěrečný esej Zrnko kapradiny a sloni, jež dal název celé knize, je polemikou s liberální teologií a s pokusy demytologizovat Bibli. Lewis zde obhajuje křesťanství nezbavené zázraků, tajemství a mýtů. Je to zřejmě myšlenkově nejzávažnější text v tomto souboru.