Čarodějův synovec (The Magician’s Nephew, 1955)

1. vydání: přeložila Renata Ferstová, ilustrovala Renata Fučíková, Orbis Pictus, Praha, 1993, 154 s., ISBN 80-85240-09-2.

2. vydání: přeložila Renata Ferstová, ilustroval Ondřej Laštuvka, Návrat domů, Praha, 1999, 146 s., ISBN 80-85495-96-1.

3. vydání: přeložila Veronika Volhejnová, ilustrovali Pauline Baynes (uvnitř) a Cliff Nielsen (obálka), Fragment, Praha, 2005, 208 s., ISBN 80-253-0160-5.

+ komplet čtyř audio kazet, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 1996.

Podle data vydání šestý, podle vnitřní chronologie první díl Letopisů Narnie.

Příběh se odehrává v roce 1900 pozemského času a vypráví mimo jiné o vzniku Narnie. Děti Digory (Diviš) a Polly (Gabrielka) se přičiněním proradného strýce Andrewa (Ondřeje) dostanou mimo náš svět – nejprve na zestárlou planetu Charn (Šárn), kde se Digorymu podaří probudit zlou čarodějnici královnu Jadis, později pak do Narnie. Ta je zrovna tvořena a ony do ní zanesou první zlo.

Popisovat blíže příběh tohoto dílu Letopisů je ošidné. Je totiž zřejmě nejmytičtější ze všech – a mýty je, jak známo, lepší číst než vysvětlovat. V Čarodějově synovci se dozvíte vše důležité o vzniku Narnie a o počátku jejích vztahů k našemu světu. Popisuje se tu stvoření světa a je tu líčen původ zla.

Scény jako Aslanovo tvoření Narnie nebo rozhovor Digoryho s Jadis u stromu života patří k nejzásadnějším a nejlépe napsaným pasážím celé série. Obě epizody by bylo možné podrobit zevrubné analýze třeba skrze srovnání s prvními kapitolami Bible (Gn 1,1–3) nebo – ve druhém případě – s Hesperovou zahradou z řecké a latinské mytologie (což je motiv, který najdeme už v Lewisových raných básních). Kniha je však příliš dobrá na to, aby byla akademicky pitvána. Není ostatně náhodou, že právě tento díl Letopisů promýšlel Lewis nejdéle a dokončil jej až jako poslední (v době, kdy mu již hotová Poslední bitva ležela v šuplíku).

Poukažme snad jen na jeden z důležitých motivů knihy – totiž na závislost našeho vnímání světa na tom, kdo jsme a jací jsme. Královna Jadis a strýček Andrew vidí docela jinou Narnii než děti a drožkář. Lewis bravurně ukazuje, jak lidé sobečtí a zlí spatřují ve světě projekci svého temného nitra a tak nikdy nenahlédnou pravou tvář skutečnosti; neboť, aby člověk opravdu viděl, je třeba mít čisté srdce (srv. Mt 5,8).