Kůň a jeho chlapec (The Horse and His Boy, 1954)

1. vydání: přeložila Renata Ferstová, ilustrovala Renata Fučíková, Orbis Pictus, Praha, 1992, 172 s., ISBN 80-85240-08-4.

2. vydání: přeložila Renata Ferstová, ilustroval Ondřej Laštuvka, Návrat domů, Praha, 1999, 159 s., ISBN 80-85495-95-3.

3. vydání: přeložila Veronika Volhejnová, ilustrovali Pauline Baynes (uvnitř) a Cliff Nielsen (obálka), Fragment, Praha, 2005, 232 s., ISBN 80-253-0162-1.

+ komplet čtyř audio kazet, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 1997.

Podle data vydání pátý, podle vnitřní narnijské chronologie třetí díl Narnie.

Příběh o putování dvou dětí (sirotka Šasty a šlechtické dívenky Aravis) a dvou mluvících koní jménem Brí a Hwin z pouštní země Kalornie na sever do Narnie.

Kniha je prodchnuta atmosférou touhy po pravé vlasti. Kalornie symbolizuje vyprahlost, městský život, despocii, stavění užitečnosti nad krásu. Zatímco Narnie – po většinu času jen tušená – je místem proměn počasí a ročních období, neporušené krajiny, spravedlivé vlády a krásy, která nepotřebuje být ospravedlňována užitkem. Tato země se zde stává obrazem duchovního domova, po němž touží lidské srdce v šedi každodennosti (srv. esej „Tíže slávy“ z knihy Přípitek zkušeného ďábla). A pro Lewise je příznačné, že je jako metafora tohoto naplnění užita země na severu, neboť kouzlo „severskosti“ – tedy skandinávských krajin a mýtů – hrálo v jeho životě nemalou roli (viz autobiografie Zaskočen radostí).

Důležitým tématem je tu nejen cesta na sever, ale také cesta ke zralosti. Všechny čtyři hlavní postavy se musejí v průběhu putování změnit. Šasta, který byl vychováván sobeckým a nevycválaným pěstounem, poznává při setkání s narnijskými vyslanci ve městě Tašbánu aristokratické způsoby. Povýšená Aravis musí zase objevit pokoru a plně prohlédnout ubohost života v Kalornii (to zejména v rozhovoru se svou snobskou vrstevnicí Lasaralin); nakonec zjišťuje, že raději bude docela bezvýznamnou dívkou v Narnii, než aby zůstala kalornijskou šlechtičnou. Mluvící kůň Brí přichází tváří v tvář vlastnímu selhání o iluze o sobě samém. Hwin naopak nabývá sebevědomí. A tak nakonec všichni k domovu nejen dojdou, ale také vnitřně dorostou. To samozřejmě není možné bez Aslana, který je po celou dobu vede a stojí za všemi zdánlivými náhodami.

A to je třetí důležité téma knihy: totiž neexistence náhody. Smysl neštěstí, útrap a různých shod okolností se jeví v běhu života obtížně rozluštitelným, avšak ve zpětném pohledu se nakonec ukáže jasný vzor, který vše spojí. Každá událost má svůj význam a své místo. Přítomnost a minulost nelze opravdu pochopit, dokud není „dokončena“ a my ji nevidíme jako celek. Do té doby nemůžeme nic z toho, co se nám stane, ukvapeně odsuzovat jako zlo.